Kostel je srdeční záležitostí každého věřícího, a často i nevěřícího
člověka. Je to místo, které má zcela jiný charakter než jiné stavby. Už
od starověku byl totiž chápán jako dům boží, a proto to bývaly
nejkrásnější a nejhonosnější stavby měst a obcí. Z dochovaných
historických pramenů lze vyčíst, jak usilovně obyvatelé toužili, aby
měli kostel ve své obci. Nejen proto, že to je místo, ve kterém se
odehrávají všechny důležité události života od křtu po pohřeb, kulturní a společenské aktivity, ale především proto, že to je místo, kde se mohou setkat s Bohem a Bůh s nimi. Je vždy velkým požehnáním pro dané místo.
Ten maršovský je jednolodní stavba, ve stylu cihlové gotiky, stavěná z cihel dvojí barvy. Celé stavbě dominuje statná hranolová věž s mohutnými žaluziemi umožňujícími snadné šíření zvuku kostelního zvonu. Exteriér je stavěn z neomítnutých cihel dvojí barvy. Zajímavostí žlutých cihel jsou i dnes dobře patrné otisky prstů jejich tvůrců. Hlavní vchod zdobí pískovcový portál s vytesaným rokem 1899, tj. rokem dokončení stavby. Střecha, dnes již jen plechová, byla v době dokončení stavby pokryta břidlicí dvou barev vytvářející ozdobné motivy.
Výzdoba interiéru rovněž odpovídá pseudogotickému stylu. Hlavní oltářní
obraz znázorňuje nanebevzetí Panny Marie a po jeho stranách lze vidět
nalevo sochu sv. Josefa, napravo sv. Jana Nepomuckého. Blíže vchodu jsou
dvě místnosti - nalevo, dnes využívaná jako sakristie (prostor pro
přípravu kněze na mši a drobné administrativní úkoly), byla dříve
místnost pro hraběnku a její doprovod. I dnes proto naleznete nad dveřmi erby Czerninů a Morzinů s nápisem anno domini 1899. Naproti této místnosti je prostor dřívější sakristie, který dnes slouží jako vytápěná zimní kaple.
Moderní oltář čelem k lidu se symboly pěti chlebů a dvou ryb znázorňuje scénu z Janova evangelia: „Je tu jeden chlapec, ten má pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale co to je
pro tolik lidí?“
Ježíš řekl: „Postarejte se, ať se lidé posadí!“ Potom Ježíš vzal chleby,
vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když
se najedli, řekl učedníkům: „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic
nazmar!“ Sebrali je tedy a bylo to plných dvanáct košů kousků, které po
jídle zbyly z pěti ječných chlebů." (Jan 6, 9–13).
V bočních
výklencích nacházíme vlevo oltář sv. Anny a křtitelnici, vpravo srdce Ježíšova. Velice dekorativně působí rovněž kazatelna a "křišťálový lustr". Celý kostel je prosvětlen prostými vitrážovými okny.
Od kostelního hodinového stroje si lze prohlédnout historický prototyp protipožárních dveří vedoucích nad krovy. Tyto byly pravděpodobně bezpečnostní reakcí na požár ve starém kostele, kdy plamen z věže po zásahu blesku roku 1868 přeskočil na celý krov, protože věž a krovy oddělovaly pouze dřevěné dveře, které požár nevydržely. Hodinový stroj je původní a stále ručně natahovaný. Jen díky místním nadšencům, kteří jej musí každý den natáhnout, odbíjí věžní cymbál čtvrthodiny a hodiny. Ciferníky jsou umístněny na všech čtyřech stranách věže. Technicky zaměřeného člověka musí tento technický unikát a série táhel, závěsů a závaží nadchnout.